Smrt blízkého člověka je jednou z nejtěžších událostí v životě. Pohřeb je příležitostí sdílet v širším společenství víry svůj zármutek, ale i vděčnost a naději. Církev nabízí pozůstalým možnost důstojného rozloučení se zemřelým. Jádrem pohřebních bohoslužeb je ujištění o Boží milosti, odpuštění hříchů a věčném životě v Boží blízkosti. Při bohoslužbách zaznívá také připomenutí života zesnulého.
Pohřeb se koná v kostele, na hřbitově nebo v obřadní síni. Je vhodné, aby pozůstalí kontaktovali nejprve farářky, zjistili jejich časové možnosti a teprve potom dojednali vše ostatní s pohřební službou. Konkrétní podoba pohřebního obřadu je do značné míry volitelná – vzniká po domluvě pozůstalých s farářkou.
Podmínkou církevního pohřbu není členství v církvi. Tato služba je poskytována na základě křesťanské úcty ke každému člověku bez rozdílu.